magnetek s tímto popiskem jsem jednoho dne objevila na ledničce. Usmála jsem se. V tu chvíli jsem ještě zdaleka nedocenila, jak je důležité, že celá moje rodinka to cítí stejně. Mnoho se v našem životě změnilo, ale sloughi byly vždy při tom. O našem soužití se psy bych mohla psát romány, nikdy však nepřiblížím atmosféru natolik, jak skutečná souhra a soulad s těmito báječnými psími společníky vypadají v každodenním životě.

 

Naši psi

 

Dahunka je dáreček. Skutečně povedený. Čelzina polosestra, která vždy toužila obsadit její výsostné postavení. Zcela nekonfliktní povahou si získala vždy každého a když z roztomilého uzlíčku vyrostla nádherná slečna, věděla jsem, že toto je „top“ – exteriérová dokonalost + železné zdraví – kombinace záviděníhodná. Nutno podotknout, že v naší smečce nejvíce fixována na rodinu.

 

 

Jedno Čelzino dítě muselo zůstat doma. Akabka byla nejmenší z vrhu a byla černá. Vždycky jsem byla přesvědčena, že k saharskému slunci patří jen písek. Ale kolik může mít odstínů! Dokonalá černá sloughi svou elegancí, vznešeností a graciézním pohybem, který právě barva skvěle podtrhne, s přehledem vítězí nad celou paletou ostatních barev. Akaba je mazlíček. Svou oddanost dokáže projevit až neskutečnou mimikou, řečí těla , doplněnou zvukovým projevem. K cizím rezervovaná, doma přítulná jako kočka – prostě naše.

 

 

 

Náhodná Fototogalerie