Naši psi
Datum úmrtí - 6.2.2010
Čelza“ vplula do mého života více méně náhodou. Když odešel poslední afgán, zůstala doma pouze hlídací rotvajlerka. Roky strávené s afgány a smutné oči osamělého psa mě dovedly k rozhodnutí – bez chrta to nejde…Fotka sloughi v časopise mě úplně fascinovala a do měsíce byla Čelza doma. Vždy byla, je a doufám, že ještě dlouho bude „první dámou“ naší smečky. Naprosto bezkonkurenční a jedinečná fena, s klidným svědomím mohu říct, že lepšího psa neznám.
Dahunka je dáreček. Skutečně povedený. Čelzina polosestra, která vždy toužila obsadit její výsostné postavení. Zcela nekonfliktní povahou si získala vždy každého a když z roztomilého uzlíčku vyrostla nádherná slečna, věděla jsem, že toto je „top“ – exteriérová dokonalost + železné zdraví – kombinace záviděníhodná. Nutno podotknout, že v naší smečce nejvíce fixována na rodinu.
Jedno Čelzino dítě muselo zůstat doma. Akabka byla nejmenší z vrhu a byla černá. Vždycky jsem byla přesvědčena, že k saharskému slunci patří jen písek. Ale kolik může mít odstínů! Dokonalá černá sloughi svou elegancí, vznešeností a graciézním pohybem, který právě barva skvěle podtrhne, s přehledem vítězí nad celou paletou ostatních barev. Akaba je mazlíček. Svou oddanost dokáže projevit až neskutečnou mimikou, řečí těla , doplněnou zvukovým projevem. K cizím rezervovaná, doma přítulná jako kočka – prostě naše.
Copyright © 2009 Sloughi-dalvit .Webdesign MF design